14.5.2021
voda 14,3°C, vzduch 14°C, 39 minut plavání
Prší na Cholupice, řeku; jakoby pláč rozvlnil Vltavu. Je tu zase náš oddíl u bývalé klubovny. Jak se ubránit vzpomínkám na cesty mezi ostružinami, mirabelkami, co jsme trhávali plni laskavosti léta. Snad končí i epidemie a my tu stojíme ve vzpomínkách na prožitou zimu. Naše cesty se rozcházejí, bezbranní budeme poznovu vydáni řekám, jejim chladným loktům, kdy a kde? Je za námi tolik prohraných i vyhraných bitev, smutku, radosti. Naše sny vtékají řekami do moří, ruce plavců se tak dotýkají všech a proto máme po celém světě své přátele a bratry, je zde i popel těch, kteří procházeli našimi životy.
Ale sem se budeme navždy vracet, třeba jen ve vzpomínkách. Tady jsme se narodili, my zimní plavci a slavili čas řeky. Upoutaní během života i k jiným místům a dalším řekám. Zde jsme nalezli odvahu a přátelství v mraze, dešti, sněhu. Je tu dnes i Vláďa a znovu po čase plaveme La Manche, asi 1,5 km dlouhou trať. Já však končím před druhým molem a zase v dešti zpátky jako pomalejší k Černému koni. I.,J.,P., plavou proti proudu, jsou tu i plavci z dalšího oddílu PKO I. a M. a i když prší, je to teplý májový déšť, co je to na nás po přečkané zimě bez přístřeší na břehu Vltavy. Už jsme i přestali bojovat o naší bývalou klubovnu a šatnu, po nás sem přišli jiní s novými plány jak vydělávat peníze v místech, která patřila jen nám a našemu sportu. Vydaní všanc rozmarům počasí, bez střechy, kolik věrných nás tu zbylo. Kde a kdy se zase sejdeme my přátelé zimní vody, však epidemie dovedla mezi nás další bojovníky.
