/Nocturne/

Café le Duc

Daleko v Gien
kde dosud jsem nebyla
jen hodiny žila jsem
V dáli nad mořem
poblíž Café le Duc
deset snů žíznivých
vzpomínek na Provence

Dny tak neuspořádané
spoutat nechaly se
obrazy slov
dotekem letmým…

…Tam ve skalách
lístek v olivách nechvěl se
když moře svítalo
Po ránu v kavárně u oblohy
mé prsty dosud vodou vonící
slunce oblilo

Když v Gien
ještě spící barvy probudily
měkké ruce hostů tam

Se stromy světel v náruči
chléb v Café le Duc
tam po ránu ulamují

/konec ukázky/