Program proti drogám

V pořadu zazní básnická skladba Modlitba pro jednu generaci v autorském přednesu herečky a básnířky GLADYS. V polovině představení bude na písemné dotazy z publika odpovídat vyléčená narkomanka. V další části pořadu je vyslechnuta druhá část básnické skladby, věnovaná nebezpečí závislosti a drog. Představení doplňuje profesionální kytarový recitál – umění kytary.
Délka pořadu asi 1:30 min.

Program je vhodný pro I.,II. a III.stupeň škol.

Já znovu vídám
všechny ty mladé lidi
přehrabující se v odpadcích
ty, kteří slévají vodu do lahví
a po kolikáté pijí z lahví
které jsme odhodili
Promluv Guru k těm, které vídáme
na zastávkách
jak sbírají špačky od cigaret
Promluv i k té dívce
co se svým věrným psem
se probouzí již ve čtyři ráno,
kdy tramvaje ještě orosené
a opilé světly
míjí Prahu
to město slz a radosti
Promluv k té dívce s plechovkou
do které sbírá trochu tabáku
Promluv k nim
a pomož jim Guru
Ty můžeš, Ty jediný
pokud ještě mozek
a duše v nich žijí
Mluv, oni čekají
oni hledají
oni jdou k Tobě 
neboť v nás zatrne srdce
když vídáme tolik bolesti
v prachu refíží
den co den…

/konec úryvku/

 

Program Fénix (Hymnus holocaust)

 

 

V pořadu zazní Fénix (Hymnus holocaust) k symfonické básni Jad Vashem.
Jad Vashem je největší památník holocaustu na světě a Fénix (Hymnus holocaust) věnovaný spisovateli Arnoštu Lustigovi vznikl jako melodram k symfonické básni Jad Vashem.
Další nabídkou v programu je David, epopej ke stejnojmenné symfonické básni.
Zdůrazněné téma židovství se prolíná s pozadím současné Prahy a jejího koloritu s prvky velké židovské kultury. Pořad je doplněn uměním kytary.
David vznikl i u příležitosti vernisáže plastik, které vytvořily umělecky nadané dětí z FZŠ pod vedením Mgr.Věry Rafajové s názvem Dobro a zlo a byl v premiéře uveden dne 7.12.2007 v Galérii Na schodech ve Vodičkově ulici.
Pořad provází kytarový recitál.
Délka pořadu asi 1:30 min.

 

 

Pořad zaujme II.,III.stupeň i dospělé

 

 

Zpěv pěvce Fénixe a Vyšší Pravdy

Již nikdy nebudu šťastný
Neboť ve mně paměť lidstva je…
Zpíval…a z výše zhlížel svět
…jenž pootevřen pravdou
plakal u jeho nohou
…pokud mrtví plakat mohou…

Chórus zvířat

A slétali se Ptáci bez očí
Zvířata bez nohou a peří
Bez srsti…
…s více hlavami, jak vědmy
stáli zubožení…
…A svět běsnící pravdy
Své mrtvé v písni
K vodám Léthé nesl,
…když nadlidští králové
jen vteřinou dějin…
vystoupili k trůnům

/konec úryvku/

Program k vážné hudbě

 

Hudba stékala prameny slov, je název CD, kdy na pozadí velkých skladeb vážné hudby vznikla poezie, psaná pro stejnojmennou vernisáž soch dětí z FZŠ pod pedagogickým vedením Mgr.Věry Rafajové. A vytvořená přímo k jednotlivým skladbám J.S.Bacha (Chorální preludium), L.van Beethovena (Symfonie č.5 C-Moll „Osudová”), J. Brahmse (Uherské tance), F. Chopina (Nocturnes), P. I. Čajkovského (Labutí jezero), A.Dvořáka (Symfonie č.9 E-Moll „Novosvětská”), E. Griega (Solvejžina píseň, Peer Gynt suita č.2 op.55), L.Janáčka (Suita z Lišky Bystroušky, Sinfonietta), M. Ravela (Daphnis a Chloé), B. Smetany (Vltava). (CD bylo v premiéře uvedené v prosinci 2005 – galerie ve Vodičkově ulici, Praha 1). Pořad je doplněn úryvky ze života skladatelů.
Zazní skladby vážné hudby a živý kytarový přednes.
Délka pořadu asi 1:30 min.

 

Program je vhodný jako výchovně vzdělávací pořad pro I., II., III. stupeň škol i pro dospělé.

 

A.Dvořák : Symfonie č.9 E-Moll "Novosvětská",
4.Allegro con fuoco - 0:16 - Gladys

Jen radost z výšin
a vzpoura mohla vynést orly
tak daleko, vysoko

Kde ani pýcha, mocných boj
tříštivé vlny chvění
není síla 
již podlehly by

Zápas titánů
nad skalisky
pod útesy hvězd
kde světlo lidství navždy hoří

/konec úryvku/

Program O darované slunečnici a jiné pohádky

 

V autorském přednesu GLADYS a s doprovodem klasické kytary. Může zaznít až 30 pohádek z poslední jedenácté knihy. Zamyšlení nad pohádkami s autorkou, vyprávění s dětmi o kouzelném světě citu a fantazie.
Délka pořadu asi 1:30 min.

Pohádky je možné propojit i s cizojazyčnou výchovou v angličtině, němčině, francouzštině nebo ruštině.
Vhodné pro mateřské školy,I.,II. stupeň škol.

O holčičce a hrdé květině.

Kdesi daleko žije smutná holčička a přitom nechybělo mnoho a mohla být dosud i veselou dívkou, Míšánkem. Neboť to, že je někdo holčička ještě neznamená, že nemůže být i Míšánkem. Vždyť svět lidí není jen tím světem, který vidíme, ale je i skrytý vnitřní radostí. Holčička měla kdysi prostě jen duši neohrabaného malého medvíděte. Ale tahle holčička je dnes moc smutná a neví o tom. Zapomněla, že si i kdysi hrála, jako si hrají všechny děti. Míšánek totiž, je v té holčičce zakletý do smutku, je to již dávno, co se přestal radovat. A dnes nemá ani svoji postýlku, kde by odpočívala, nezná ani žádné kamarády, s kterými by si hrála, je moc osamělá a určitě by se ráda zbavila svého smutku, ale je tak slabá, že na to asi již nemá sílu, bloudí a není ji pomoci. Jak se to všechno stalo? Bylo to tak, že tahle holčička, jednou, to byla ještě moc milá a veselá, přišla na louku plnou květin, kde jedna květina byla zvlášť nebezpečná. Vlastně několik květin tam bylo takových. Tehdy byla ta holčička příliš malá a dostala se až k nejvyšší královně květin. A protože byla zvědavá, moc zvídavá, dovolila si přijít až k trůnu této nebezpečné květiny. Nic nepomohlo, když ji její Kocourek napomínal. Bál se o ní, zapřísahal ji, aby nechodila na louku, kde měla sídlo ta mocná květina, ale nic nebylo platné. Holčička stále přicházela k té louce. Nejdříve byla omámená ze síly a vůně květin, avšak i když to bylo poznání, které chtěla nalézt, bylo to pro ni stále málo. Neboť ona toužila jen po královně všech květin a dokonce si jednoho dne usmyslela, že ji utrhne a to byla velká bolest, která se neměla stát. Královna všech květin byla příliš vznešená a plná zákeřnosti, vždyť i dotknout se její korunky z nefritového peří bylo velmi nebezpečné. Ale holčička si nedala říci, byla tak nedočkavá. Nevěděla, že svět lze poznat i jinak než tím, že ho zničíme a dobudeme. Mohla jen snít o skutečném světě květin a nebyla by dnes smutná, bez své postýlky a pokojíčku s panenkami. Dotkla se nedotknutelné krásy, vystoupila až k trůnu nejvyššímu a to bylo nebezpečné. To stálo holčičku radost a veselost. Zranila pyšnou květinu a dokonce jako trofej si ji přinesla do svého domu a do pokojíčku a nechala ji svým hračkám. A tak královna otrávila svou vůní Míšánka, kterého holčička nosila v sobě. Veselého Míšánka a holčička pak přišla o svoje hračky, pokojíčky a něžný Míšánek v ní na dlouho usnul. Jak pomoci děti té holčičce, chtěla bych tolik vědět?

/konec úryvku/

Program autorských představení z libovolného výběru tvorby.