Deník zimní plavkyně /56/

Středa 6.10. 2021 voda 16,7°C, vzduch 14°C, průtok 92,1 m3/s, 31 minut

Byla doby, kde jsem poznávala Prahu skrze staletí nahromaděné moudrosti, knih plných odevzdání. Byly to doby vnoření, bojů a růstu. Dnes Prahu nalézám v poznání proměn její řeky. Proč však žehrat na osud, je tolik vzpřímených osudů kolem nás, třeba básnířka Mareček, jak si nevzpomenout na ni, která prožívá s dalšími svůj neradostný čas, avšak s tak silnou, neochvějnou žízní po radosti života, že je mým vzorem ve chvílích nejistot . Ve středu jsem přijela později, učila jsem. Podvečerní vzduch propadlý v melancholické uhasínající stíny již neprobouzí teplem, začínající šeď podzimních nálad v ještě mlčící napřímené trávě. Dnes jsme měli plavat s čelovkami u Karlova mostu, ale opravují se povodňová vrata u Lužického semináře, tak je podvečerní plavba přesunutá až na listopad. Dnes plavu málo, jen k druhému molu, Vláďa s Michalou jsou rychlejší a dostávají se dál až za camp a k Pobřežní cestě. Po mnohaměsíční přestávce během epidemie, kdy byly šatny uzavřené se převlékáme v naší nové klubovně na Spartě, kde jsem dlouho nebyla. Ve vodě se objevují i plavci z PKO, které jsme neviděli, vždyť šatny zůstaly uzamčené, závody se nekonaly. Mám smíšené pocity, zda-li mohu vstoupit tam, kam nesmí přijít ani psi. Lucky může kolikrát vběhnout do budovy, kam vlastně nesmí, jen proto že mě hledá, jen proto že má strach, kde jsem, zda-li v tom šeřícím se podvečeru mě najde, brzy však bude rychlejší tmící samota doléhat na lidi kolem řeky, v čase toužení po dávno zmizelém teple, po nalezení lidského doteku, po odkrytí času, který zůstal kdesi mimo nás.

Sobota 9.10. 2021 voda 16°C, vzduch 14°C, průtok 75,1 m3/s, 36 minut

Dnes se plave tak dobře, vzduch je sice chladnější, ale slavnostní čas voleb do Poslanecké sněmovny. U Sváry je poslední setkání před zimou, zabíjačkové hody, pak už nebude kam si dát oblečení a zbude jen vzduch, holá půda kolem nás a bójky, kam se snad vejdou i věci, které nemůžeme ponechat na břehu. Vystaveni chladnoucímu času; ale ještě svítí slunce a je nádherně modrá obloha. Recituji kamarádům a panu Saudkovi kousek mé Modlitby pro jednu generaci, tak nějak to přišlo, nečekaně. Vždy se rozhoduji impulzivně pod chvatem emoční tíhy, v náporu impulzivní žízně po splynutí s prostorem a lidmi, kteří mě inspirují. Po plavání je tak dobře, k druhému molu nám to s Petrem naprosto stačí. Množstí starostí nás vede k nepřetěžování, k výkonům které pojmou nejen nádhernou sílu i vnitřní naplnění. Nejedeme na závody, které se otevřeli pro plavce, hygienické předpisy jsou komplikované, zatěžující, tak raději tady u řeky. Zbytek odpoledne trávím na Žofíně s web masterem, který se snaží moji doménu přivést ke tvaru hodnému pozornosti a odpoledne také končí volby, s výsledky na které všichni čekáme.

Add a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *