Deník zimní plavkyně /40/

Pondělí 21.6.2021 voda 18,5°C, vzduch 30°C, průtok 53,1 m3/s, 44 minut

První letní den ve Vltavě, voda je neskutečně teplá, tak jak nebývá často, jen v nejteplejších dnech léta. Jak lehce se plave, když jsou v Praze otevřené už i výstavní síně, kde je ale třeba ještě dodržovat zpřísněná hygienická opatření. Expozice Toyen, uspořádaná kurátorkou paní A. Pravdovou ve Valdštejnské jízdárně, upomíná na velkou výstavu této malířky v devadesátých letech, pod vedením pana K. Srpa a paní L. Bydžovské, je tak nádherná. Je třeba spočívat v kráse po dnech tak nekonečně těžkých. Šatnu máme sice otevřenou, ale nechce se nám tam, kde je větší chlad než venku pod stromy, můžeme se i tak více družit s nudisty, kajakáři a dalšími plavci, povídat si i bez roušek. Přijde ochlazení jako vždy, ale nynější prožívaná radost je tak nakažlivá, snad více jak infekce, která snad na několik dní, měsíců tolik neděsí. Je tady i Saša se svým vděčným dalším pejskem z útulku; kdo pozná psí lásku, nemůže už bez ní žít. Je tu i námořní kapitán Karel, který zajímavě vypráví o svých plavbách, ale i teď, když má tři měsíce dovolené nedokáže žít bez vody. Akáty rozkvetly a omamně voní, Lucky má kolem sebe tolik psích přátel. Jak se raduje, jak spěchá ke známým tvorečkům, kteří se těší z léta u vody jako on, čekají na sebe, dotýkají se čeníšky. Žijí plně oddaní časům radosti a křehkostem svých přátelství. Běží podél Vltavy smočení po bříško, aby se osvěžili, plavou jen chvílemi, až je žár donutí. Průtok se zpomalil, neprší, cesta plavců je delší, už není z vody vidět přes zeleň, kterou hustě obrostlo koryto řeky. Kde jsou ty holé stromy bez listí, kdy každý pohyb na břehu byl viditelný a plavec mohl kdykoliv i zavolat z vody na kamarády. Už neplavu, abych se radovala ze svých sportovních výkonů, ale také pro chvíle odpočinku, tady tak vzácné.

Středa 23.6.2021 voda 16,2°C, vzduch 21°C, průtok 105 m3/s, 40 minut

Ve středu se i plní restaurace U Sváry, je po deštích a hned je to viditelné na průtoku vody, která rychleji unáší a naše plavby činí kratší. Nádherně rozvité žluté kosatce krášlí břehy a já mám před sebou ještě poslední dny školy, navečer po plavání učím, tak spěchám, abych všechno stihla. Větší vodní proud odplavuje i moje existenční starosti, tak mi je i lépe po dnech nejistoty. Vltava odnáší s větvemi po deštích i zmarnělý život. Je těžké přijmout smutek i radost v jednom okamžení, když bolest ještě ulpívá v mnohých chmurných snech. Teplé pohlazení vplynulo v řád času, je tu Jana, Irena, Pavel, Petr, kteří zažívají se mnou den tréninku. Jaké dobro vyplynulo, ze dnů tvrdých setkání s vodou, v dalekých mrazech kdesi.

Add a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *