Deník zimní plavkyně /39/

Sobota 19. 6. 2021 voda 18,7°C, vzduch 32°C, průtok 56 m3/s, 42 minut

I v tomto nádherném počasí, kdy je voda tak teplá, což ve Vltavě jen v nejkrásnějších a nejteplejších dnech v roce, je sice u břehu mnoho malých i větších dětí, dospělých, psů, ale plavců jen pár. Jsme to většinou jen my, členové otužileckých oddílů, kteří se hrnou k delším plaveckým výpravám. I když mám potvrzení o bezinfekčnosti a mohla bych se převlékat v naší staronové šatně, tak stejně ze zvyku a s kamarádství si ponechávám věci na břehu. Vždy požádám někoho hodného, kdo mi je pohlídá, buď nudisty, paní Svárovou, pana Ponerta nebo i známé otužilce z PKO, kteří se tetelí na dekách, ale i jen tak v trávě a odpočívají. Snížil se průtok a plavba je zdlouhavá, starosti mi nedovolují žít létem, nedokáži se jich zbavit, leckdo je jen lehounce setřese. Jsem příliš osamělá a tak prožívám dvojnásob trápení. Ten kilometr je i při nízkém průtoku tak zdlouhavý, je to pro mě trénink a práce, kterou teď musím odvést. Začala jsem i jíst ryby, já doteď vegetariánka snad přes třicet let. Doufám, že nabydu větší síly, zdá se mi, že plavu stále pomaleji. V těchto vedrech i neustále běhám, nikdy nepřestávám, běhat a cvičit. Ale nehoním se tak za rychlostí, plavu i běhám tak, abych vyhověla svému tělu, které je s nižším průtokem ještě pomalejší. Ale teď doufejme začnou i radostné dny, zítra jdu na výstavu Toyen do Valdštejnské jízdárny. A konečně v červnu, kdy skončí školní rok, mohu jít s Luckym i do kina, to je možné jen v Praze. Navíc v Ledárnách v Braníku začala v dubnu i filmová představení, zaplaveme si a pak hned do kina, je to vůbec možné? Má to jen jeden nedostatek, filmy začínají až kolem 21,30 a v době epidemie tu bylo od dubna AutoKino, teď bude rozšířené i pro nepojízdné diváky, ale jak se dopravit domů po půlnoci v Praze?

Add a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *